Scénář - scénaristika

    
Jak z nápadu postavit pevnou kostru
, která udrží pozornost diváka. Emoce. Ale nestačí, když se někdo neznámý rozpláče, nestačí když nahodilý chodec zakopne o patník. Říká se, že je těžší diváka rozesmát než rozplakat. Něco na tom pravdy je a něco není, to bychom si mohli více rozvést na workshopu. 

Co je tedy tím článkem přo udržení divákovi pozornost? 

Co se na lekcích dozvíš,
abys mohl napsat dobrý scénář

Co vlastně chci vyprávět?

  • Jak poznat nosný nápad od slepé uličky.
  • Definice hrdiny, jeho cíle a hlavního konfliktu.

Stavba příběhu a Dramaturgie (Kostra, která drží)

  • Tříaktová struktura (Začátek, Prostředek, Konec).
  • Proč se divák v polovině filmu začne nudit a jak tomu zabránit.

Postavy a motivace (Proč to ti lidé dělají?)

  • Postava není jen jméno, ale chtění a jednání.
  • Vnitřní a vnější motivace. Protagonista vs. Antagonista. 

Technický formát scénáře 

  • Scénář není literatura, je to návod pro štáb.
  • Americký formát scénáře vs český. Scénáře knižně zpracované.

 

„Nezáleží, jestli jsi úplný začátečník nebo už něco natočil“

Rezervovat místo na workshopu  

 

Režie a kamera

 
Lekce režie jsou
navržené tak, aby posluchače posunula od „točení toho, co vidí“ k vědomému budování filmového světa. Režisér je ten, kdo překládá literární slovo do řeči obrazu a emocí a jediný člověk na place, který ví stoprocentně co se v daný moment točí. Pokud to není, nemá smysl točit. Je absolutním vrchním velitelem, tady má zcela jistě poslední slovo.

Co se na lekcích dozvíš,
abys mohl uřídit štáb pro svůj cíl

Vize a Expozice (Jak vidět film předem)

  • Režisér jako interpret scénáře. Jak najít „klíč“ k příběhu.
  • Rozdíl mezi dokumentárním a stylizovaným přístupem.

Práce s prostorem a hercem

  • Vše, co je v záběru, tam musí být z nějakého důvodu.
  • Aranžmá postav v prostoru. Jak postavením herců vyjádřit jejich vztah (kdo má navrch, kdo je v izolaci). Práce s rekvizitou a prostředím.

Technický scénář a Storyboard 

  • Režisér musí vědět, co chce, dřív než přijde na plac.
  • Cíl: Vytvořit technický rozpis jedné scény tak, aby štáb věděl, co se točí.

Vedení herce 

  • Herec není loutka, ale partner.
  • Jak komunikovat s nehercem  i profesionálem. Jak vysvětlit úkol tak, aby výsledek byl uvěřitelný.

Režisér na place (Řízení chaosu)

  • Udržení vize pod tlakem času a techniky.
  • Komunikace s kameramanem a mistrem zvuku. Co si hlídat, aby to šlo ve střižně složit.
  • Cíl: Pochopení hierarchie na place a role režiséra jako posledního rozhodovacího článku.

„Podívej se na moje portfolio“

Rezervovat místo na workshopu



Kamera


Kamera
 není o technických parametrech přístrojů, ale o vidění. Cílem je seznámit posluchače používat kameru jako nástroj, který divákovi neříká jen co se děje, ale hlavně jak se u toho má cítit. 

V této oblasti je klíčové si vštěpit pravidlo osy a návaznosti. I ten nejkrásnější záběr je nepoužitelný, pokud "přeskakuje osu" nebo na sebe nenavazuje světelně či pohybově. Kamera musí střižně dodávat materiál, který do sebe zapadá.

Kouzlo rámování obrazu, 
emotivní svícení, to je magie kamery

Kompozice a řeč obrazu (Kam to postavit?)

  • Obraz je plocha, kterou musíte zorganizovat.
  • Vyvážení prvků v záběru. Práce s hloubkou ostrosti – jak oddělit hrdinu od pozadí. Vedení divákova oka tam, kam potřebujete.

Velikosti záběrů a úhly (Psychologie pohledu)

  • Každá vzdálenost od herce má jiný emoční náboj.
  • Vytvořit shotlist, kde každá změna velikosti záběru odpovídá vývoji scény.

Světlo a barva (Jak vytvořit atmosféru)

  • Světlo nekreslí jen tvary, ale náladu.
  • Tříbodové svícení jako základ. Rozdíl mezi tvrdým (dramatickým) a měkkým světlem. Teplota barev a jak ovlivňuje vnímání scény (chladná modrá vs. hřejivá oranžová).
  • Pochopit, jak nasvítit scénu i s minimální technikou tak, aby nepůsobila „ploše“.

Pohyb kamery (Dynamika vyprávění)

  • Statický záběr vs. kamera v akci.
  • Švenk, jízda, zoom a ruční kamera. Kdy je pohyb funkční a kdy je to jen zbytečný efekt. 

Technika a optika (Objektivy jako filtry reality)

  • Rozdíl mezi tím, co vidí oko a co vidí sklo.
  • Širokoúhlé objektivy (prostor, zkreslení) vs. teleobjektivy (stlačení prostoru, izolace). 
  • Vybrat správnou optiku pro konkrétní atmosférickou scénu.

Každý modul obsahuje praktický úkol a možnost konzultace s lektorem nad vlastním projektem“Rezervovat místo na workshopu


Střih



Střih, přesněji nazýván střihová skladba, je něco jako ladění orchestru, aby výsledný zvuk symfonie byl stoprocentní. Tak jako každý prostor není ideální na akustiku, tak i podmínky při natáčení bývají mnohokrát "na palici". A střihač má to štěstí nebo neštěstí, že se u něj takzvaně na stole scházejí všechny povedené i nepovedené věci z natáčení. Až u nej se teprve začíná skládat film. 

Mohu ti ukázat své konkrétní práce, které jsem dělal a můžeme se o nich z hlediska workshopu pobavit a mohu také představit na čem aktuálně dělám a na tomto konkrétním díle si názorně porovnat scénář versus s tím co se skutečně natočilo. Uvidíš ty rozdíly. Ale tohle stihneme jenom v balíčku BUSTER, podívej se na ceny workshopu.

„Vytěžit" z natočeného materiálu maximum


Filmový čas a prostor (Jak oklamat diváka)

  • Střih není „lepení“, je to manipulace s časem a prostorem v rámci rytmu. Výsledná montáž je živý organismus.
  • Jak zkrátit reálnou minutu na pět vteřin a přesto neztratit srozumitelnost. Kontinuita (návaznost pohybu, směru a pohledu). Pravidlo osy v praxi střihače.

Rytmus a tempo (Srdce filmu)

  • Film musí dýchat. Nesmí se dusit, ani povrchně dýchat.
  • Kdy střihnout? Hledání vnitřního rytmu záběru. Rozdíl mezi akčním střihem (krátké, úderné záběry) a atmosférickým střihem (dlouhé, plynulé plochy). Práce s očekáváním diváka.
  • Sestříhat jednoduchou dialogovou scénu tak, aby měla správný „vibe“ a napětí.

Dramaturgie střižny (Přepisování příběhu)

  • Jak zachránit nefunkční scénu změnou pořadí záběrů. Síla prostřihu (cutaway). 
  • Změnit vyznění scény pouze změnou pořadí nebo délky záběrů.

Zvuk a hudba (50 % filmu, na které se zapomíná)

  • Obraz bez zvuku je jen polovina informace.
  • Synchronní zvuk vs. zvukový design (atmosféry, ruchy). Jak hudba mění emoci 
  • Cíl: Vytvořit zvukovou stopu scény, která podpoří vizuální vyprávění, aniž by byla popisná.

„Také pro uchazeče, kteří chtějí být připraveni na FAMU, FAMO v Písku nebo jiné filmové školy“Rezervovat místo na workshopu